1. Fotodetektor: Jeho hlavní funkcí je využití fotoelektrického jevu k přeměně světelných signálů na signály elektrické. V optických komunikačních systémech jsou požadavky na fotodetektory vysoká citlivost, rychlá odezva, nízký šum, nízká cena a vysoká spolehlivost. Základním principem procesu fotoelektrické detekce je absorpce světla. Běžně používané fotodetektory v optických komunikačních systémech jsou PIN fotodiody a lavinové diody (APD). Porovnání výkonu dvou detektorů: Vzhledem k nižší ceně a nižší hlučnosti PIN oproti APD je cenově výhodnější PIN se stejným výkonem.
2. Optický přijímací systém: Na přijímacím konci je funkcí přijímací antény shromažďovat a sbližovat světelné pole šířící se prostorem na povrch detektoru.
3. Zpracování signálu
V kosmických optických komunikačních systémech je signál přijímaný optickým přijímačem velmi slabý a navíc při interferenci s vysokým šumovým polem může způsobit, že poměr signálu k šumu S/N na přijímací straně bude nižší. než 1. Zpracování signálu je tedy velmi potřebné. Obvyklá opatření zahrnují: za prvé použití úzkopásmových filtrů na optickém kanálu pro zpracování přijímaného optického signálu a potlačení interference rozptýleného světla pozadí. Mezi základní typy optických filtrů patří absorpční filtry, interferenční filtry, dvojlomné filtry a nové typy atomových rezonančních filtrů. Druhým je použití předzesilovače na telekomunikačním kanálu pro převod slabého fotoproudového signálu generovaného fotodetektorem na napěťový signál a pak dále zesilujte signál přes hlavní zesilovač. Poté se k tvarování a zpracování signálu použijí metody, jako je ekvalizace a filtrace, a nakonec se informace na začátku a konci obnoví pomocí extrakce hodin, rozhodovacích obvodů a dekódovacích obvodů.